PORUCHY POZORNOSTI S HYPERAKTIVITOU (ADHD) U DĚTÍ

Pokud hledáte informace a odbornou pomoc, jste na správném místě. Získáte zde základní přehled o tom, jak se ADHD diagnostikuje a jaké jsou možnosti léčby. ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), nebo-li poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Zvláštní “podjednotkou“ je prostá porucha pozornosti bez hyperaktivity – ADD (Attention Deficit Disorder). Jedná se v drtivé většině o vrozenou poruchu, zděděnou o po jednom, nezřídka po obou rodičích. Je to neurovývojová porucha, která se projevuje nepozorností, hyperaktivitou a impulzivitou. Tyto symptomy zcela jistě více nebo méně ovlivňuji každodenní život dítěte, jeho chování, výkon ve škole i vztahy s vrstevníky a rodinou. Tyto příznaky komplikuji život i v dospělosti, tedy i rodičům s ADHD, protože v 70 % má ADHD celoživotní průběh.

Příznaky ADHD u dětí

Diagnostická kritéria pro stanovení ADHD, dle Mezinárodní klasifikace nemocí, jsou tyto tři: 1.Nepozornost, 2.Hyperaktivita a 3.Impulzivita. Každé dítě s touto poruchou vykazuje různé kombinace intenzity těchto příznaků. Z toho důvodu je nutné, aby dítě prošlo vyšetřením u dětského a dorostového psychiatra nebo vyšetřením u klinického psychologa. Prvních příznaků byste si ale měli všimnout vy, rodiče, kteří své dítě znáte a pozorujete jeho chování každý den. Dalším kdo by měl na tuto problematiku reagovat je pediatr – praktický lékař pro děti a dorost, nebo pediatr v nemocnici. V tomto směru se odkazuji na Vyhlášku Ministerstva Zdravotnictví ČR, z roku 2012, která jasně specifikuje postup pediatrů při podezření na ADHD.

1) Nepozornost (projevy v běžném životě):

Neschopnost udržet pozornost: děti s ADHD mají často potíže se soustředit na detaily a často dělají chyby z nepozornosti.
Obtíže s dokončováním úkolů: rychle ztrácejí zájem o úkoly, které začaly, a často přeskakují z jedné činnosti na druhou.
Zdánlivé neposlouchání: zdá se, že neposlouchají, když na ně někdo mluví, i když nejsou zjevně rozptýlené.
Zapomínání: často zapomínají na denní aktivity a mohou ztrácet věci potřebné pro úkoly a činnosti, jako jsou hračky, školní pomůcky nebo knihy.
Problémy s organizací: mají potíže s plánováním a organizací úkolů a činností, což může vést k nepořádku a chaosu.

2) Hyperaktivita (projevy v běžném životě):

Neklidné pohyby: často se vrtí, poklepávají nohama nebo se jinak neklidně pohybují, když sedí.
Běhání nebo lezení v nevhodných situacích: malé děti s ADHD mohou běhat a lézt v situacích, kde se to nehodí, zatímco dospívající mohou pociťovat neklid.
Neschopnost hrát si tiše: často mají problémy hrát si nebo zapojit se do klidných volnočasových aktivit tiše.
Nadměrná mluva: mluví nepřetržitě a často přerušují nebo překřikují ostatní.

3) Impulzivita (projevy v běžném životě):

Netrpělivost: mají potíže s čekáním na řadu, například ve frontách nebo při hrách.
Přerušování ostatních: často přerušují rozhovory, hry nebo jiné činnosti ostatních.
Unáhlené rozhodování: jednají bez přemýšlení o následcích, což může vést k nebezpečným situacím nebo problémům s chováním.

V České republice trpí poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) přibližně 9 % dětí. Jedná se o jednu z nejčastějších neurovývojových poruch u dětí.

Jak se ADHD u dětí diagnostikuje?

Diagnostika poruchy pozornosti s hyperaktivitou u dětí je komplexní proces, který zahrnuje několik kroků. V obecné rovině, prvním odborníkem, který by si měl všimnout příznaků ADHD, měl být pediatr. Ten vaše dítě zná. Hlavně na základě doporučení pediatra by se dítě mělo dostat k dětskému a dorostovému psychiatrovi, případně dětskému klinickému psychologovi. Zásadní a nedělitelná zodpovědnost za přesnou diagnostiku a návrh léčby dětského pacienta má dětský a dorostový psychiatr. V žádném případě diagnostika nenáleží pedagogům, poradenským pracovníkům nebo jiným spolupracujícím profesím. Ale ano, vždy jsou popsané postřehy a popisy projevů v chování dítěte důležitým zdrojem informací v diagnostice dětského psychiatra.

Vyšetření u lékaře: setkání s dětským a dorostovým psychiatrem, který umí přesně diagnostikovat a léčit ADHD a na to nasedající další duševní poruchy. Během úvodního vyšetření se seznámíme s historií vývoje dítěte, jeho chováním a problémy, které ho trápí, ale taky s rodinným prostředím a s výchovným vedením.
Klinické hodnocení: podrobné klinické hodnocení, které zahrnuje rozhovor s dítětem, rodiči, pěstouny, vychovateli nebo sociálními pracovníky dětských domovů nebo výchovných ústavů. Toto hodnocení pomáhá identifikovat a oddělovat specifické symptomy ADHD od dalších poruch v chování a učení, které ale nejsou následkem ADHD.
Dotazníky a škály: používáme standardizované dotazníky a hodnotící škály, které vyplňují rodiče, učitelé a někdy i samotné dítě. Tyto nástroje poskytují důležité informace o chování dítěte v různých prostředích a situacích.
Diferenciální diagnostika: je důležité vyloučit jiné možné příčiny problémů, jako jsou úzkostné poruchy, depresivní stavy nebo specifické poruchy učení. Tento krok zajišťuje přesnou diagnózu a vhodnou léčbu. Z dlouhodobých výzkumů víme, že jenom 30 % ADHD je „čistých“, tedy bez tzv. komorbidních poruch. Ve 4 % jsou to deprese, 34 % úzkostné stavy, 11 % tiková porucha.

Jak se ADHD u dětí léčí?

Léčba ADHD je individuálně přizpůsobená potřebám každého dítěte a může zahrnovat několik přístupů. Jako u jakéhokoliv jiného onemocnění, léčbu pacienta vždy vede a rozhoduje o ní lékař, ale realizují jenom rodiče (zákonní zástupci). Pokud byste narazili na kohokoliv z nelékařského oboru se zaměřením na děti, kdo by měl ambice řídit nebo dokonce určovat způsob léčby této nemoci, zpozorněte. S vysokou pravděpodobností pak tyto děti končí ve značně zhoršeném stavu u nás, dětských psychiatrů. Vzhledem k tomu, že tzv. poradci, poskytující vám onu poradenskou činnost, nejsou trestně odpovědní za výsledky jejich poradenství, vy rodiče, se pak ani nemáte možnost účinně bránit, pokud dojde k poškození zdravotního stavu vašeho dítěte.

Farmakoterapie: léky jsou často účinné při zmírnění symptomů ADHD. Stimulanty, jako je methylfenidát, a nestimulanty, jako je atomoxetin, jsou běžně předepisovány a mohou významně zlepšit pozornost a kontrolu impulzů. Neexistují žádné důkazy, že by tyto léky byly návykové, jak se cíleně a lživě šíří nepravdy. Takový Ritalin používáme více než 60let a žádný pacient na něm nebyl a není závislý. Atomoxetin zase byl snad jako první lék na světě nejdříve chválený pro dětský věk od 6 let a až pod tlakem úspěchů léčby u dětí se rozšířila indikace i pro dospělé.
Psychoterapie: kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a další formy psychoterapie mohou pomoci dětem rozvíjet dovednosti pro zvládání problémového chování a zlepšování sociálních vztahů.
Vzdělávací intervence: spolupráce se školou a úpravy výukových metod mohou pomoci dítěti lépe se soustředit a uspět ve školním prostředí. I po tolika letech léčby ADHD a nejenom ADHD, je stále veliká mezera ve vzdělání o biologických základech mezi pedagogy a u pomáhajících profesí. Stačí úplné základy, které by těmto profesím pomohly lépe pochopit podstatu této poruchy.
Rodinná terapie a podpora: práce s rodinou je klíčová. Rodiče se učí strategie pro pomoc dítěti, řešení problémového chování a zlepšení komunikace. Rodiče se učí, jak sami sebe korigovat a vést k důslednosti, zvláště, když některý z nich má také ADHD, případně když jeden z rodičů zastává tzv. „volnou výchovu“. V takových případech nemá smysl medikace a „hraní si na terapii“. Tyto případy jsou typické, kdy jde rodičům jen o to, aby dostali "papír pro školu" nebo, aby dítě dostalo asistenta pedagoga. Ale podstata problému zůstává nevyřešená.

Proč vyhledat odbornou pomoc dětského a dorostového psychiatra?

Odborná pomoc je zásadní pro přesnou diagnózu a efektivní léčbu ADHD. ADHD je primárně zdravotní problém a hendikep. Dětský a dorostový psychiatr má specializované znalosti a zkušenosti, potřebné k identifikaci této poruchy a k vytvoření individuálního plánu léčby, který bude nejlépe vyhovovat potřebám vašeho dítěte a zohlední i rodinou situaci. Včasná a správná intervence a léčba, alespoň do prvního ročníků střední školy, významně zlepšuje kvalitu života dítěte a jeho rodiny a zásadně zvyšuje šanci na celoživotní úspěch.

Pokud máte podezření, že by vaše dítě mohlo mít ADHD, doporučuji, podívejte se na stránky www.nepozornidospeli.cz , kde je skvělý docu-film o ADHD. Jako první, navštivte pediatra a následně hledejte dětského psychiatra, i kdybyste měli čekat několik měsíců. Neodkládejte až to „bude zlé“, tedy když to bude z vašeho pohledu“ akutní“.

Poznámky ve škole, neučení se, špatný prospěch, záškoláctví, krádeže nebo dokonce alkohol, cigarety nebo drogy nejsou z pohledu medicínského, z pohledu pedopsychiatra, stav vyžadující akutní vyšetření.

Pokud jste si vše zajistili, můžete se objednat na vyšetření. Společně najdeme nejlepší způsob, jak vašemu dítěti pomoci.

NELÉČENÉ PORUCHY POZORONOSTI S HYPERAKTIVITOU (ADHD) DĚTEM ZBYTEČNĚ KOMPLIKUJÍ ŽIVOT.