SOUDNÍ ZNALEC
Jsem MUDr. Jaroslav Matýs, lékař, v oboru dětské a dorostové psychiatrie, s dlouholetou praxí jako soudní znalec. Soudně znalecké posudky zpracovávám od 1. 10. 2010. Tuto činnost provozuji ve svém volném čase – tedy mimo ambulantní hodiny, o víkendech. Proto je to práce v omezeném rozsahu.
Soudní znalec oboru dětská a dorostová psychiatrie
Práci soudního znalce v oblasti dětské a dorostové psychiatrie jsem začal dělat, protože se denně v ambulanci setkávám s případy následků nevhodné výchovy. Mám v péči děti a adolescenty s duševní poruchou v důsledku týrání, ubližování v rodinách a nejenom v rodinách. Bohužel, také vidím děti, hlavně puberťáky a adolescenty, páchající trestnou činnost, a to jak násilnou, tak ekonomickou. Tedy nezletilé pachatele trestní činnosti. Práci soudního znalce dělám proto, abych svým dílem přispěl k obecné spravedlnosti. Tedy konkrétně k ochraně dětí poškozených na psychice. Na druhé straně chci také přispět i ke spravedlivému postihu nezletilých pachatelů trestných činů, či už násilných (šikana, kyberšikana, ublížení na zdraví, sexuální delikty – znásilnění), pod vlivem návykové látky nebo jejich distribuce, nebo ekonomických – krádeže, vydírání, podvody.
Od prvního ročníku medicíny, až po konečnou zkoušku s akreditací soudního znalce, v oboru dětské a dorostové psychiatrie, uběhne 12 - 15 let. Je zarážející, že se stále ještě jen tak okrajově, mimochodem a lehce, bez jakékoliv urgence konstatuje, že soudních znalců v oboru dětské a dorostové psychiatrie je málo.
Co obnáší práce soudního znalce v oboru dětské psychiatrie?
Soudní znalec v oboru dětské a dorostové psychiatrie hraje klíčovou roli při rozhodování v případech, kde je nutné posoudit duševní stav dítěte nebo adolescenta. Je nesmírně důležité, aby měly soudy podklady expertů ke spravedlivému rozsudku. Dnes je totiž doslovně normou, při trestném činu, hned hledat příčinu v „duševní poruše“. Nebudu tady vyjmenovávat ty křiklavé příklady rozsáhlé ekonomické, ale i násilné trestné činnosti dospělých, kde pachatelé hledají výmluvu na „duševní poruchu“.
Soudně znalecké posudky, které soudní znalec vypracovává, musí být vždy objektivní, vědecky podložené a založené na hlubokém porozumění dětské psychiky. Specifickou oblastí, ve znalectví dětské a dorostové psychiatrie, je soudně znalecký posudek v případech opatrovnických sporů, v rodičovských sporech, při rozpadech manželství – partnerství. Dále při soudním odebírání dětí z nevhodného rodinného prostředí a umisťování do dětského domova, resp. do diagnostického ústavu. Posudek je klíčový pro hodnocení rozpoznávacích a ovládacích schopností nezletilých. Dále schopnosti vypovídat před soudem, chápat průběh trestního řízení a nakonec i dopad trestního řízení. Taky se vyjadřuje znalec v otázce míry poškození duševního stavu nezletilého samotným trestním řízením a výslechy. Primární je tady princip minimalizovat sekundární iatrogenizaci – tedy druhotné poškození psychiky obětí. Proto pro zajištění spravedlivých soudních procesů nezletilých je nutné odborné posouzení celkového duševního stavu psychiatrem, resp dětským a dorostovým psychiatrem.
Požadavky na vzdělání a praxi
Aby se lékař stal soudním znalcem, v oboru dětské a dorostové psychiatrie, v minulosti postačovalo mít atestaci v daném oboru a absolvování příslušného kurzu.
V současnosti zákon vyžaduje dlouhou a náročnou cestu. V České republice musí soudní znalec postupně:
-
Absolvovat lékařskou fakultu, což je obvykle 6 let.
-
Absolvovat specializované vzdělávání v oboru dětské a dorostové psychiatrie, což je minimálně 5 let.
-
Složit atestační zkoušku z oboru dětské a dorostové psychiatrie
-
Absolvovat kurz pro znalce u České lékařské komory.
Aby se stal soudním znalcem, musí lékař složit zkoušku, kterou organizuje Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Získání této akreditace je výsledkem mnoha let tvrdé práce, studia a praktických zkušeností.
Jak dlouho trvá cesta k soudnímu znalectví?
Od prvního ročníku medicíny až po získání titulu soudního znalce v oboru dětské a dorostové psychiatrie může uplynout přibližně 12 až 15 let. Tato dlouhá doba zahrnuje nejen vzdělání a praxi, ale také neustálé vzdělávání a aktualizaci znalostí, protože medicína a zejména psychiatrie, je dynamický obor, který se neustále vyvíjí. Kromě samotné psychiatrie, musíme reagovat na aktuální trendy doby. Například v poslední dekádě nástup chytrých telefonů a tabletů a hned po nich extrémní tlak na děti a dorost při používání sociálních sítí. A jen, co jsme se naučili se v tomto orientovat a popisovat tyto nebezpečí, máme tu ještě dynamičtěji se rozvíjející technologii umělé inteligence, kdy dnes nevíme, jaké budou dopady na psychický stav a duševní zdraví dětí a dospívajících, ale víme, že tyto dopady budou zcela bezprecedentní.
V České republice je v roce 2024 registrovaných 5 soudních znalců v oboru dětská a dorostová psychiatrie. Všichni soudní znalci jsou v důchodovém věku nebo velmi těsně před důchodem. Situaci nikdo neřeší. Odborná psychiatrická společnost mlčí, politická vůle chybí, mladí soudní znalci jsou v nedohlednu.
Soudní znalci v oboru dětské psychiatrie v České republice
Počet soudních znalců v oboru dětské a dorostové psychiatrie se zásadně snížil po tom, co parlament novelou „Zákona o znalcích a tlumočnících“ nařizuje přezkoušení všech – tedy i těch léta pracujících, jako znalci. Dále „upravil“ odměňování soudních znalců na úroveň nedůstojnou k tak zodpovědné expertní práci specialisty. Ta totiž není srovnatelná s odměnou za práci lékaře ve zdravotnictví, v běžné pracovní době. Přičemž tuto práci děláme zásadně mimo pracovní dobu – tedy jinak řečeno „přečasy“. Pracujeme ve svém volnu, mezitím co bychom mohli tento čas trávit se svými rodinami.
Druhým zásadním důvodem proč došlo k zásadnímu úbytku znalců, hlavně v našem oboru, je postavení soudního znalce u soudního přelíčení. K soudu se musíme dostavit a na celý den zastavit svou hlavní pracovní činnost – ambulanci. Neléčíme naše pacienty, a to v situaci, kdy je v Česku dětských psychiatrů extrémně málo. U samotného soudního přelíčení, hlavně v našem oboru, je znalec často odborně zpochybňován a často i osobně dehonestován advokáty jedné ze stran – té, které se posudek prostě nehodí. Tady nemá u soudu znalec v podstatě žádnou ochranu a záleží jenom na soudci, jak moc umožní advokátům jedné ze stran takto útočit, velmi často až za hranici důstojnosti znalce - odborníka. To vše za úhradu od státu na úrovni zlomku „ušlých“ výkonů v ordinaci, za daný den, pokud by byla standardně v provozu.
Z toho je jasné, že v počtu 5 lidí nejsme schopní pokrýt veškeré potřeby společnosti a naše odbornost, nejen, že chybí, ale reálně vystavuje všechny aktéry soudních řízení nepříjemným situacím, v podobě dlouhých čekání na vypracování posudků, které mnohdy ústí v zoufalé pokusy získat znalecké posudky od kolegů z jiných lékařských oborů, například psychiatrů pro dospělé, neurologů, ale dokonce i nelékařských oborů. Dle mého a i dle mé praxe znalce, zvlášť problematické jsou posudky od neklinických psychologů, z oblasti školství a kultury. Ti nikdy nebyli v kontaktu s psychiatrií, absolutně nemají vzdělání v psychopatologii a v klinické diagnostice.
Pro kvalitní soudně znalecké posuzování je totiž důležitá dennodenní klinická praxe v daném oboru. Jen tak má znalec ten expertní cit a odhad k rozklíčování celého problému, pro kvalitní stanovaní klinické diagnózy. Jenom klinická praxe a zkušenosti v daném oboru dává schopnost správně rozklíčovat vnější (prostředí, rodina, parta, drogy a další) a vnitřní (osobnostní, intelektové a další) vlivy a příčiny na stav posuzovaného a jeho jednání a hlavně na prognózu do budoucna, na co se u soudu často ptají. Proto je, dle mého, problematické, když jsou soudně-znalecké posudky v nouzi o dětské a dorostové psychiatry svěřovány jiným odbornostem, často ještě navíc i nelékařským. Sám mám atestaci z psychiatrie pro dospělé. Přesně vím, že dětská a dorostová psychiatrie je obor absolutně odlišný od dospělé psychiatrie. Je to dáno z podstaty pacientů. Děti a dorost prochází zásadně odlišnými psychologickými vývojovým fázemi. Zvlášť problematická je puberta a adolescence. Proto je posuzování stavu a i prognózy velice obtížné. U dospělých je situace mnohem jednodušší, protože osobnost je již zformována.
Není potřeba zmiňovat, že chybějící odbornost může ve složitých případech vyústit v další návazná pochybení v soudních procesech až po reálnou možnost, kdy soudci, při vší snaze odvést nejlepší práci, rozhodnou na základě nekvalitního znaleckého posudku jemně řečeno „nepochopitelně“. Není to ale jejich chyba. Musí rozhodovat v prostředí, kde stát nastavil parametry, které jsou nepřijatelné pro dětské a dorostové psychiatry.
V roce 2024 je registrovaných soudních znalců, dle aktuálních údajů, celkem 5, slovy PĚT. A jak výše zmiňuji, že celý proces vzdělání studenta až po soudního znalce v oboru dětské psychiatrie trvá minimálně 12 let, je až k neuvěření, že se s tímto vývojem stále nic nedělá. Tady nejde o byznys, politiku, ani kšefty. Hovoříme o ohrožení dětí, jejich práv, a práv rodin dětských pacientů.
Proč je tedy soudní znalec tak důležitý?
Soudní znalectví v oboru dětské a dorostové psychiatrie je náročná, ale nesmírně důležitá práce, která vyžaduje jak hluboké odborné znalosti a zkušenosti, tak schopnost nestranného hodnocení. Znalec totiž nevystupuje v roli lékaře, ani terapeuta. Soudní znalec – i když je lékař, je v trestní věci v postavení úřední osoby. Proto je obeznámen s celou problematikou. Má povinnost být objektivní. Proto ošetřující lékař by neměl být jmenován soudním znalcem u svého pacienta. Je velice obtížné toto vysvětlit hlavně rodičům.
S obavou se ale dívám do velmi blízké budoucnosti, aby právě tito nejzranitelnější, děti, jejich rodiny nebo zákonní zástupci, ale také soudci, státní zástupci nebo policie, měli v krátké době vůbec někoho z našeho oboru, na koho se budou moci obrátit, aby bylo zajištěné spravedlivé rozhodnutí v soudních procesech.
JSEM RÁD, ŽE MOHU PŘISPÍVAT K ZAJIŠTĚNÍ SPRAVEDLNOSTI A OCHRANY PRÁV TĚCH NEJZRANITELNĚJŠÍCH ČLENŮ NAŠÍ SPOLEČNOSTI.