PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY U DĚTÍ

Poruchy příjmu potravy (dále PPP) u dětí jsou závažným zdravotním problémem, který může mít dlouhodobé celoživotní fyzické i psychické následky. Toto onemocnění je spojováno s vysokým rizikem úmrtí.

Poruchy příjmu potravy se vyznačují abnormálním, přesněji patologickým, chováním pacienta ve vztahu k jídlu a stravování. Nejedná se o prostý problém negativního vztahu k jídlu. Podstatou patologie u všech pacientů s PPP je negativní vztah samého k sobě, ke svému tělu. Je to také odrazem výrazně narušených vztahů v rodině, patologické vazby dítěte k rodiči, nejčastěji dcery s matkou. Téměř vždy je narušený vztah i s druhým rodičem (otcem). Proto, jsou při léčbě pacienta s poruchou příjmu potravy důležitou součástí všichni členové rodiny.

PPP se týká nejenom dívek – žen. Je méně známo, že touto poruchou trpí i chlapci. Mám ve své praxi, dnes již vyléčené, kluky s mentální anorexií. Jeden z nich, vrcholový sportovec na nejvyšší evropské úrovni v lezení, odmítal jíst, „aby nebyl tlustý, protože by se neunesl a zpomalilo by ho to na závodech..“. Přitom reálně nabíral během puberty, jako budoucí chlap, svalovou hmotu. Druhý zase odmítal přibrat a nejedl, protože v judu (reprezentant), nechtěl postoupit do vyšší váhově-věkové kategorie. Výborně nám v terapii pomohl příklad našeho olympionika Lukáše Krpálka. Ten přestoupil v dospělosti do vyšší váhové kategorie a vyhrával dál.

Hovoříme také o tzv. „typických skupinách" pro PPP: děvčata v pubertě a ženy stavěné na výkon a úspěch – například modelky, vrcholový sport - gymnastika, biatlon, závodní tancování.

Překvapivě, jsou poruchy přijmu potravy i u bezdomovců.

Podstatou léčby PPP je „léčba hlavy a ne žaludku“ Často se mylně redukuje a interpretuje léčba PPP na prosté „naplnění žaludku“ a dosažení nějaké cílové hmotnosti. Ano, to je základ, ale cíl je vrátit mozek a psychiku do stavu pro normální příjem stravy. Zlepšení mozkových funkcí a trpělivá psychoterapeutická práce, změny pohledu samého na sebe, na své vztahy, na to, že nemusí být vše nej a dokonalé. Je to psychoterapeutická práce na změně postoje k okolí, k autoritám, životnímu stylu a prioritám.

Poruchy příjmu potravy se v principu podobají návykovým nemocem. I proto jsou tady dva přístupy – direktivní a provázející. Každý z nich má své plusy a mínusy. Proto každý pacient a jeho rodina vybere směr, který jim nejvíce vyhovuje. Já, protože jsem léčil alkoholiky, narkomany provozuji direktivní způsob léčby alespoň ze začátku léčby. Dávám jasná pravidla, jasné krátkodobé cíle – jak režimové, tak hmotnostní. Je to program náročný ale je funkční.

V závažných rozvinutých stavech doporučuji neodkládat hospitalizaci a nechronifikovat nemoc. Pak je léčba o hodně těžší a zhoršuje se prognóza.

Typy poruch příjmů potravy

Nejčastější poruchy příjmu potravy jsou anorexie nervosa, bulimie nervosa a záchvatovité přejídání.

V době po COVIDové a se sociálními sítěmi se nám objevily nové formy poruch příjmu potravy: Ortorhexie – posedlost zdravým stravováním, bigorhexie- závislost cvičením být co největší – u malých lidí, drunkorhexie – kombinace užívání alkoholu při PPP.

Sociální sítě jsou pro šíření poruch potravy dnes jedním z nejnebezpečnějších prostředí. Dalo by se to přirovnat doslova k infekčnímu šíření, ale v tomto případě, přes elektronická zařízení. Je to další z důvodů, proč dnes rodiče musí se zvýšenou pozorností hlídat, co jejích děti na mobilech a tabletech dělají.

ANOREXIE - VÍCE INFORMACÍ

Anorexia nervosa

Anorexia nervosa se vyznačuje extrémním strachem z přibírání na váze a silným omezením příjmu potravy. Děti s anorexií mají často zkreslené vnímání svého těla a považují se za obézní, i když jsou reálně pod váhou. Tyto děti a mladiství vidí své tělo zkresleně – jakoby „rybím okem“. Tedy mozek vnímá tělo širší, než ve skutečnosti je.

Charakteristické znaky anorexie zahrnují:

Výrazné omezení příjmu kalorií a vyhýbání se určitým potravinám.
Intenzivní obava z přibírání na váze nebo tloustnutí, i když je hmotnost výrazně pod normálem.
Přehnaná kontrola tělesné hmotnosti, například neustálé vážení se nebo měření tělesných rozměrů.

Fyzické příznaky, jako únava, závratě, suchá kůže, vypadávání vlasů a u dívek ztráta menstruace (amenorea).

BULIMIE - VÍCE INFORMACÍ

Bulimia nervosa

Bulimia nervosa se projevuje cykly. přejídání následovanými nevhodnými kompenzačními metodami, jako je vyvolávání zvracení, nadměrné cvičení nebo užívání projímadel. Děti s bulimií mohou udržovat normální hmotnost, což často vede k pozdnímu rozpoznání problému.

Charakteristické znaky bulimie zahrnují:

Opakované epizody přejídání, kdy dítě zkonzumuje velké množství jídla v krátkém čase.
Pocit ztráty kontroly nad jídlem během epizod přejídání.
Používání nevhodných kompenzačních metod po přejedení, například zvracení nebo nadměrné cvičení.
Skryté chování spojené s jídlem, jako je tajné jedení nebo skrývání potravin.

Fyzické příznaky, jako zánět hrdla, zubní problémy způsobené kyselinami ze zvracení, a problémy s trávením.

Záchvatovité přejídání

Záchvatovité přejídání je charakterizováno opakovanými epizodami konzumace velkého množství jídla, aniž by následovaly kompenzační chování. Děti s touto poruchou často cítí stud a vinu kvůli svému stravování, což může vést k dalšímu přejídání, jako způsobu vyrovnání se s těmito pocity.

Charakteristické znaky záchvatovitého přejídání zahrnují:

Pravidelné epizody konzumace velkého množství jídla v relativně krátkém čase.
Pocit ztráty kontroly nad stravováním během těchto epizod.
Konzumace jídla až do pocitu nepohodlné plnosti.
Jídlo o samotě z důvodu studu z množství konzumovaného jídla.

Následné pocity viny, zhnusení nebo deprese po přejedení.

Důsledky a léčba poruch příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy jsou chronické onemocnění, kde rodič – nejčastěji matka, podvědomě nechce, aby dcera vstoupila do ženství – tedy, aby dítě bylo stále dítě. A dítě – nejčastěji žena podvědomě nechce vstoupit do dospělosti - ženství, nechce menses, nechce vstoupit do mateřství. Při chronifikaci dochází k rozvoji psychických problémů, jako deprese a úzkost, dochází k poškození vývoje osobnosti. Mohou mít závažné tělesné zdravotní důsledky. Hlavní je osteoporóza a neplodnost u žen, poškození vnitřních orgánů. Nejzávažnější končí orgánovým selháváním a smrtí. Včasná identifikace a léčba jsou klíčové pro úspěšné zvládnutí těchto poruch. Léčba je vždy kombinace psychoterapie, nutričního poradenství a v některých případech i medikaci. TERAPII VEDOU PSYCHIATŘI S KLINICKÝMI PSYCHOLOGY. Léčba není jednorázová, ale několikaletá. Dle mého alespoň 2-3 roky. Důležité je zapojení rodiny do léčebného procesu.

Na závěr? Nestačí prosté intervence nutričních poradců, různých jiných "psycho" poradců. Poruchy příjmu potravy jsou závažnou duševní poruchou, která se léčí u psychiatrů a klinických psychologů a významnou roli mají svépomocné skupiny a organizace.

PORUCHA PŘÍJMU POTRAVY NENÍ PROBLÉM V ŽALUDKU, ALE V HLAVĚ!